V předpandemickém školním roce 2019/2020 se s problémem šikany setkali až v 86 procentech slovenských škol. Tvrdí to průzkum Centra vědecko-technických informací Slovenské republiky, který vycházel z informací získaných od koordinátorů prevence ve školách.
„Šikanování ve školách není již dlouhodobě systematicky řešeno,“ míní psycholožka, lektorka globálního vzdělávání a programová ředitelka Komenského institutu Zuzana Labašová.
„Mám pocit, že Miloslavův byl budíček. Velmi silný a velmi nepříjemný. Obávám se, že situaci ještě zhoršila pandemie a zavřené školy, důraz na to, že je třeba dohánět učivo a tak na nic jiného nezbývá čas,“ říká pro SME o vážném a rozšířeném problému.
Začátkem ledna v obci Miloslavov u Bratislavy skupinka kamarádů fyzicky napadla jedenáctiletá dívka. Lili do něj alkohol, obnažovali ho a všechno si natáčeli na mobilní telefony.
I tento případ podnítil diskusi o tom, že šikanování by se mělo efektivně předcházet již ve školách.
„Spousta učitelů ale tvrdí, že vychovávat se má doma a oni jsou na to, aby vzdělávali a předávali informace. I když škola je definována jako výchovně vzdělávací instituce,“ říká o svých zkušenostech Labašová.
Spolu s učitelem a předsedou výchovné komise Petrem Humayem se shoduje na tom, že prevence je vždy účinnější než represe a zdravé školní prostředí umí mnohému předcházet.
Pro SME popovídali o tom, jak by se mělo ve školách se šikanou naložit, jaké chyby dělají nejčastěji dospělí v takových situacích a co potřebuje v životě každé dítě, aby se se šikanou nesetkalo.
