Ačkoli to přizná jen málokdo, většina vícedětných rodičů má své „oblíbené“ dítě.
Většinou o tom s nikým nemluví, snaží se, aby preference vůči jednomu dítěti byly co nejnenápadnější, možná se za to v koutku duše i stydí a cítí se vinni.
Když se jich na to někdo zeptá, odpřisahají, že ani jedno dítě neupřednostňují.
Vždyť tuto potřebu zdůrazňuje i každá příručka o rodičovství – milovat všechny své děti stejně a vážit si vnitřní krásy každého z nich.
Mít oblíbené dítě je jedno z největších tabu rodičovství i přesto, co ukazují výzkumy – většina rodičů svého favorita skutečně má.
Měli by být kritizováni za to, pokud to přiznají a otevřeně o tom promluví? Jsou proto špatní rodiče? A jaké dlouhodobé následky to může mít na děti či na rodinu jako celek?
Upřednostňování je běžnější, než se zdá
Každý rodič se obvykle snaží zůstat neutrální a zacházet se všemi svými dětmi stejně. Ale tento úkol je mnohem těžší, než se zdá.
Matky i otcové běžně upřednostňují jedno dítě před druhým z mnoha vědomých a nevědomých důvodů a výběr často odráží dynamiku jejich vlastních osobností. Někdy je však preference založena na rodinné historii, pronikající hluboce více generacemi, jindy je to možná jen dočasný a proměnlivý stav.
Nemusí to však nutně znamenat, že rodič dané dítě víc miluje, a proto ho upřednostňuje. Může mu být v určitém období jen blíže to z dětí, které zrovna více poslouchá nebo pomáhá.
„Údaje naznačují, že zejména matky upřednostňují děti, které mají podobné hodnoty jako ony a které se více zapojují do chodu rodiny,“ říká docentka psychiatrie a pediatrie Jessica Griffinová.
Již starší studie zaměřená na rodiče ve Spojeném království publikovaná v Journal of Family Psychology přinesla zajímavé výsledky.
